“Bachovky” nás vedou, následujme je

„Bachovky mi tentokrát nefungovaly tak jako minule“, sdělila mi v telefonické konzultaci tak trochu zklamaně klientka, se kterou jsem se prvně setkala před více jak rokem.

Ozvala se tenkrát kvůli šestiletému synovi, který byl úzkostný, trpěl obavou chodit do školy. Probraly jsme proto celou situaci týkající se chlapce, jeho logopedickou vadu, zmapovaly rodinné klima a v neposlední řadě se dotkly i náročnosti celé situace pro samotnou ženu, maminku chlapce. Vyhodnotila jsem, že je dobré esencemi podpořit nejen novopečeného školáka, ale i matku, která náročné mezní období těžce zvládala (prožívala pocity viny, že neumí synovi pomoci a žila v pocitu, že je špatnou mámou). Navíc byla dlouhodobě velmi vyčerpaná péčí o mladší dítě se závažným zdravotním handicapem. Účinek květové terapie na sebe nenechal dlouho čekat. Zejména u chlapce nastala záhy změna, jeho strachy se výrazně zmírnily, ve škole očividně získal sebedůvěru. Po několika týdnech mi jeho maminka s radostí referovala, že pryč jsou synovy ranní nevolnosti, pláč, odmítání pustit se její sukně. I svoje emoce hodnotila jako stabilnější, uvolnila se ve svých očekáváních ohledně školy (sama potřebovala zpracovat životní mezník nástupu syna do školy, změnu nevědomě nechtěla přijmout a nedařilo se jí pomyslně uvolnit, propustit syna na jeho další cestu/, cítila se i méně vyčerpaná. V součtu všeho se jednoduše situace v rodině zklidnila, jelikož se zklidnily emoce syna i maminky. Následně jsme zopakovaly druhou dávku Bachových esencí, u chlapce pro ukotvení jeho nového nastavení, mamince jako pokračující terapii zejména pro její chronické vyčerpání.

Když se klientka nyní po roce ozvala, chtěla se znovu setkat a ideálně začít hned užívat esence, které jí tenkrát pomohly. Trápila ji veliká únava, výkyvy nálad, opakující se úzkosti, potažmo krize v partnerském vztahu. Popisovala, že synovy dávné potíže zcela vymizely a její krize, kterou nyní prožívá, už s ním nesouvisí. Dostala proto esence odlišné od těch minulých, jelikož odlišné bylo její sebe-prožívání, její vnitřní nastavení a emoce. Po ošetření nejvíce volal její vyprahlý rezervoár energie, prožívala stav vyhoření a únavy. A po třech týdnech užívání přišel onen na začátku zmíněný telefonát a zhodnocení, že se necítí tak, jak očekávala a že esence příliš nepomohly.

Co se stalo?
Proč „bachovky“ tenkrát ženu zjevně rychle podpořily a nyní ne?

Troufám si říci, že proto, jelikož tenkrát jsme ošetřovaly víceméně její akutní stav, situaci, spojenou se synem. V té nesetrvávala roky, nýbrž po konkrétní dobu, kdy syn nastoupil do školy a ona potřebovala situaci zpracovat, uvolnit se v emocích obav, očekávání, strachu z budoucnosti. To se podařilo, květová směs ji poměrně rychle uvolnila, dodala důvěru v život, odvahu pustit své představy a ona se cítila lépe. S její úlevou ruku v ruce přišla i úleva pro syna. Akutní stav byl tedy vyřešen. Nicméně kolečko povinností neustalo, péče o dvě děti, z nichž každé bylo svým způsobem náročné (jedno se specifickými potřebami z důvodu zdravotních omezení, druhé se školními povinnostmi) pokračovala, k tomu zesílil její pocit, že je na děti sama (její partner byl přes pracovní týden zaměstnán do večerních hodin), až nakonec vše dohromady po měsících vyústilo ve stav nespavosti, únavy a rezignace. Dlouhodobý stav se přirozeně propsal do partnerského soužití, ve kterém oba manželé prožívali odcizení a vyhoření. Bachovy esence byly tentokrát vybrány na stav únavy, apatie, na pocit bezmoci, který žena prožívala. Jejich účinek se projevil v tom, že klientka po měsíci užívání začala lépe spát, resp. více si dovolila odpočívat, upřednostnila spánek před povinnostmi a postupně nabírala sílu. Nicméně její očekávání, že se vylepší partnerský vztah, se nenaplnilo. Proto vyhodnotila esence jako méně účinné v porovnání se situací před rokem, kdy její „zakázka“ byla poměrně rychle naplněna. Zásadní rozdíl byl ovšem v tom, že klientka se nyní nacházela již v chronickém módu, kdy dlouhodobě svoji energii a veškerou pozornost věnovala péči o druhé a zapomněla vyživovat sebe sama. Přehlížela známky únavy a nevyspání, navenek držela pozici té silné, která všechno a pro všechny vydrží, ovšem nakonec došla k uvědomění, že je na dně svých sil a že se jí z života vytratila veškerá intimita a s partnerem se již sotva potkávají. Stali se z nich „pouze“ dva pečující o své děti, žijící vedle sebe a každý sám.

Nemám-li pro sebe, nemám pro druhého

Aby mohla být uzdravena intimita, vztah, nelze přeskočit to, jak se cítím. Jaká je moje energie, moje kapacita být v blízkosti s druhým a sdílet. Stručně řečeno, nemám-li pro sebe, nemám pro druhého. Nejsem-li já sama dostatečně vyživená, silná, je i moje schopnost sdílet blízkost s druhým omezená. Být v hlubším napojení na druhého předpokládá být ukotvena v sobě sama, mít energii a chuť sdílet s druhým, jako i potenciál toužit, cítit vzrušení. Mít kapacitu dávat i brát. V případě klientky tomu bylo právě tak, že její kapacita byla vyčerpána. Proto bylo v první řadě nutné zaměřit se na obnovu její energie a načerpání sil. Klíčovou květovou esencí v její osobní směsi proto byla oliva, která je doslova esencí regenerace. Užívá si při stavech chronického vyčerpání, ať už na úrovni mentální či fyzické. A přirozeně platí, že pokud se do stavu vyčerpání dostáváme pomalými leč dlouhodobými kroky, bude nějaký čas třeba k tomu, abychom znovu nabrali sílu. Po měsíci užívání klientka popisovala, že více spí (sdělovala doslova, že nemá sílu na nic jiného než spánek), což bylo přesně to, co potřebovala. Na druhou stranu ovšem nebyla spokojená s tím, že se nic nemění v jejím partnerství s mužem. Následně jsme proto věnovaly konzultaci této její nové situaci, ve které si zvědomila změny, které se během posledních týdnů v jejím prožívání odehrály. Definovala si své priority, ukotvila se v tom, co je jejím cílem a společně jsme stanovily pomyslné dílčí cíle. Žena tak získala nový náhled na to, co se v jejím životě odehrává a zpětně docenila účinek Bachových esencí, které jí pomohly postupně doplňovat energii díky enormní potřebě odpočinku. Uvědomila si to nejpodstatnější – že je více než prospěšné naslouchat svému tělu, které volá po načerpání sil. A přesně k tomu ji květové esence dovedly – doslova ji zpomalily. Ukázaly jí cestu.

Samozřejmě, že s klientčiným „zpomalením“ přišly nové výzvy, které se zprvu jevily jako ne zrovna žádoucí a příjemné. Musela si totiž říci o pomoc. Bylo třeba s partnerem vykomunikovat to, jak se ve skutečnosti dlouhodobě cítí, a co potřebuje pro sebe, aby tu mohla být pro druhé. A tak se pomalu začalo rozmotávat klubko jejího života, které se během posledních let sestávalo především z mateřských povinností, péče o děti a domácnost, z probdělých nocí, absence spánku a odpočinku. Bachova terapie se nyní postupně proměňuje podle toho, jak se žena cítí, jak prožívá drobné výzvy a změny, kterými prochází. Jejím velikým tématem jsou její osobní hranice a důslednost v naplňování osobních potřeb, tak, aby byla vybalancována práce a odpočinek, péče o druhé a sebepéče. Květové esence sestavujeme na základě klientčiny introspekce, krok za krokem tak posilujeme nové nastavení, které jí dělá spokojenější a autentičtější.

Průvodce do nitra

Právě na tomto příběhu mé klientky jsem si znovu uvědomila, v čem jsou pro mne Bachovy esence jedinečné. Jsou průvodcem do našeho nitra, pozvánkou na cestu zkoumání toho, co je skutečnou podstatou našich propadů, nerovnováhy, toho, jak se opravdu cítíme. Díky znalosti používání květových esencí se mi mnohem lépe přibližuje klientům svět jejich prožívání. Mluvím-li o kvalitě jednotlivých květů, popisuji současně emoce člověka, a klient si může sám navnímat, do jaké míry mu to či ono schází k pocitu spokojenosti a vnitřního míru. Často pracuji s esencemi v „opačném módu“, tedy ptám se, ne jaké jsou moje emoce, ale co mi ta, která esence „může nabídnout“. Můžu si postupně procházet jednotlivé květové esence a s vědomím toho, jakou konkrétní energii nesou, se ptát, zda mi tato kvalita v životě právě schází. Zmiňuji např. květ topolu, který je esencí odvahy a důvěry v život a naslouchám sobě sama, zda mi právě tato kvalita schází. Anebo zdali v první řadě potřebuji uvolnit stres, vymanit se z perfekcionalismu či pustit minulost, lpění na něčem, co už mi neslouží. Zda je klíčové zklidnit myšlenky v mé hlavě či jsou-li v mém sebeprožívání dominující pocity viny a výčitky svědomí. Osmatřicet esencí rovná se osmatřicet různých emočních stavů. Do osobní směsi skládám esence podle naléhavosti našich emocí. Vždy květy ošetřuji to nejpalčivější, emoce, které jakoby nejvíce volají po léčení. A tak se postupně s klientem dostáváme níže a hlouběji, pod pokličku toho, co je na první pohled vidět nejvíce. Je vhodné změny, které se v průběhu užívání esencí dějí, vnímat, a pozorovat případně to nové, co se nám otevírá. Tak jako v případě ženy, jejíž příběh jsem zde uvedla. I její situace se v průběhu roku přirozeně vyvíjela a proměňovalo se její sebeprožívání. Tak, jak se v čase emoce mění, odkrývají se nové a další úrovně, je užitečné měnit i květové esence se svými charakteristickými účinky.

Bachova květová terapie je jednou z možných cest sebepoznání a sebeléčení. Předpokladem je naše trpělivost a ochota ke změně, která se má odehrát. Pokud ke květovým esencím přistoupíme v plné pozornosti a necháme se jimi vést, stáváme se tou nejpravdivější verzí sebe sama.  Rozhodneme-li se „léčit“ Bachovými esencemi, je více než užitečné dát jim důvěru a vnímat je jako svého průvodce a pomocníka na cestě k vlastní spokojenosti. Bachovky nás povedou, pokud jim my sami nebudeme stát v cestě.

Publikováno: Meduňka 10/25, str. 18 — 19