Všechny barvy únavy

V čase, kdy píšu tento článek, sama prožívám stav, který bych asi nejvíce připodobnila obrazu vymačkaného citronu. Zářivě žlutý plod ještě nedávno plný šťávy a energie, zralý a pevný, teď ale postrádající onu výživu i jasnou barvu, zbavený vitální dužiny. S vnitřní touhou ležet dál, jen tak být, nic nemuset, snad i s myšlenkou „nechte mě být, dososáno“

Čas podzimu a změny, které s sebou toto období přineslo, se mi vepsaly do energetického systému a já se cítím… unavená. Můj muž mne láskyplně uklidňuje, že tohle prý se děje každý rok už od konce léta, začíná to s příchodem nového školního roku, kdy se na nás, rodiče, nakupí úkoly naložené školou a zájmovými organizacemi. Letos u nás přibyly taneční kurzy mojí dcery (mámy tuší, co je s touto radostnou společenskou metou spojeno za maratón povinností), novinkou byly i adaptační pobyty v rámci nových škol našich dětí. Krásné akce, které dětem moc přeji, ale které současně nemalou měrou naložily povinnosti na nás dospělé. 
Inu, rodičovství samozřejmě nejsme jen rodiči, už od září se začalo přikládat pod kotel snad ve všech profesních odvětvích. Připočtu-li kombinaci mých několika pracovních aktivit, úvazků, plus k tomu potřebu naplňovat i své volnočasové zájmy, misky vah dávání a braní jsou žalostně nakřivo. A navíc se nezadržitelně přibližuje čas Vánoc a všechny přípravyplány a úkoly s tím spojené!

Kde jen mám brát na všechny tyto činnosti energii, notabene, když chci všude být dobrá, spolehlivá, výkonná, ideálně stoprocentní?! Já, s vrozenou potřebou lvice být jedině dobrá?! Už dávno vím, že na tento pohon se dá jet nějakou dobu. Dny, týdny, možná i měsíce. A pak se jednoho dne, rána či večera, přistihnete, jak sedíte, dívátse neznámo kam, s pocitem prázdna, smutku, možná že i slzy se vám začnou samovolně kutálet po tvářích… A připadáte si jako použitý citron.

Naštěstí už sebe sama poměrně dobře znám a varovné signály svého těla dokážu lépe a včas rozeznávat. Ne že bych si tedy ještě tu a tam sama se sebou nezahrála hru „kdo s koho“ — občas se nachytám, jak ego válcuje moje potřeby a já nerespektuji svůj vnitřní hlas lačnící po odpočinku, klidu, odevzdání. Současně se mi ale nekompromisně připomene odžitá zkušenost, totiž, že bojovat sama se sebou se nevyplácí a že nakonec se vždycky jako poražená budcítit jenom já sama.
Pro potřeby mých přednášek pro veřejnost na téma práce s Bachovými květovými esencemi jsem si kdysi dávno zpracovala jednoduchou statistiku. Přehled nejčastějších obtíží a témat, s nimiž za mnou lidé přicházejí, když chtějí podpořit květovými esencemi. Téma únavy je jednoznačně na první pozici! Ať už je komunikováno nejrůzněji, dostává různé názvy, označení, komentáře. Jedná se o stav, kdy náš energetický systém dochází k deficitu, což se projevuje nejenom na fyzickém těle (narušené spaní, pokles fyzické výkonnosti, bolesti svalů, hlavy, špatná pleť a další projevy), ale manifestuje se především v našich emocích. 

Lékař dr. Bach, autor terapeutického systému květových esencí, v přírodě objevil hned několik rostlin, jejichž květy nesou potenciál obnovit naši energii, povzbudit nás ve stavech energetických propadů, doplnit vibračně to, co nám právě schází. A jak už jsem ve svých minulých „bachovkových“ příspěvcích pro Meduňku sdílela, při výběru esencí je třeba se
na člověka
podívat individuálně, v jeho dané konkrétní situaci. Protože lidé se k únavě dopracují různě, nejenom na časové ose, ale rovněž i kvůli svému danému osobnostnímu nastavení (které dr. Bach nazýval jako charakter člověka) a taky kvůli situaci, ve které se nacházejí a k níž se různě vztahují. Jednoduše řečeno, co člověk, to různá příčina a současně jiné prožívání únavy. Nahlédneme-li s otevřenou myslí na celý kontext příběhu, ve kterém je člověk v tu chvíli oním hlavním aktérem, můžeme zmapovat, co se děje, čím si procházíme, a podle toho použít ty správné květové esence.

V mém případě jsem si naordinovala esenci sporýše lékařského, který je nejenom onou „charakterovou“ esencí vhodnou pro lidi narozené ve znamení Lva, ale především vystihuje mé prožívání v těchto dnech – jdu přes sílu, přes sebe, oplývám až přílišným nadšením, mám tendenci zahltit sebe i ostatní (ano, vím, odjakživa mne bylo pro lidi kolem mne tak nějak „moc“…). Sporýš nese potenciál umírněnosti, klidu, učí nás pracovat s naší energií, šetřit síly. Dále jsem doplnila o esenci vlašského ořechu jakožto skvělé ochrany před vnějšími vlivy. Vibrace ořechu nás podporují, potřebujeme-li dobře zvládat změny, což je přesně období, které nyní prožívám. Koneckonců život je jedna změna
za druhou a já s oblibou a úspěšně esenci ořechu přidávám takřka do každé osobní směsi.

A jaké že další esence mohou být vhodnými pomocníky při únavě?

Dovolte mi nabídnout trojici, která mi s tímto tématem přichází na mysl jako první. 
Je-li vaše únava typická pro pondělní ráno”, kdy sotva vstanete z postele, s pocitem, že byste potřebovali ještě jeden víkend, abyste po předchozím pracovním týdnu dostatečně zregenerovali své síly, pak je vhodný habr. Jde o únavu, kdy se ráno cítíte neodpočatí, nechce se vám dělat nic, ale víte, že jde pouze o přechodný stav, že už za chvíli budete v akci a vše půjde tak, jak potřebujete. Pomáhá lidem, kteří jsou přetíženi v hlavě, na mentální rovině. Manažeři, studenti atd., kteří jedou na maximální obrátky a mentální aktivitu nekompenzují jinou činností. Esence květu habru dodává živost, bdělost, doslova občerstvuje naši mysl. A pamatujte si – habr obecný je skvělým pomocníkem ve stavech prokrastinace
Pokud se cítíte konstantně prázdně, rezignovaně či unuděně, je pro vás vhodná esence plané šípkové růže. Lidé tohoto typu žijí v modu odevzdanosti osudu, v nenaplněných vztazích, nespokojeni v práci, přesvědčení, že s tím sotva co zmohou, že je to jejich úděl, karma, rodová zátěž. Proti této vnitřní kapitulaci vám esence květu růže pomůže s nalezením vnitřní motivace. Obnovuje zájem o život, pocit vnitřní svobody, schopnost flexibility. Růže vás dokáže vysvobodit ze starého zatuchlého zámku, kde život přestal pulsovat v radosti a živostiEsencí růže jsem hojně povzbuzovala mladé lidi, děti, studenty v nedávné době on-line výuky, kdy jejich stav přesně naplňoval význam slova apatie.
Do třetice nabízím tip na esenci olivy. Ta je vhodná na totální vyčerpání těla i duše, na extrémní únavu. Např. po dlouhodobé nemoci, pečujeme-li dlouhou dobu o blízkého člověka, po enormním zápřahu v pracovních povinnostech. Je vhodná samozřejmě i pro děti, které se přepínají, dlouhodobě se připravují na zkoušky, ve dne v noci se učí, jsou přetrénované atd. Člověk se ve svém životě cítí jako již zmíněný vymačkaný citron, jako totálně
na konci,
má pocit, že funguje ze setrvačnosti. Květ olivy pak pomáhá zcela se odevzdat svému vnitřnímu vedení, učí nás hospodařit s energií, dodává sílu a vitalitu. Oliva je koneckonců esencí číslo tři v mé osobní směsi, kterou aktuálně léčím svůj popisovaný stav energetického deficitu. 

Samozřejmě, že ze všech 38 Bachových esencí je celá řada těch, které se sebeprožíváním stavu únavy mohou pomoci.
I když nejsou na první dobrou esencemi na únavu, jsou vhodnými právě pro mě, když ve své situaci cítím například smutek, obviňuji se ze selhání, vyčítám něco druhým lidem, prožívám vztek, zlost vůči sobě či okolí, pociťuji strach… Všechny tyto přidružené emoce nasedají na stav únavy a vyčerpání, jedna emoce generuje další, a pokud situaci neřešíme, dostáváme se do bludného kruhu. Opět zde platí, že je dobré se na svoji situaci a sebe sama podívat upřímně a pravdivě. Nalít si čistého vína” je základní stavební kámen následné změny.

Přeji nám všem, abychom se naučili vnímat naše vnitřní potřeby, abychom sami sobě dali respekt a láskudůvěřovali svým pocitům a abychom díky tomu dobře zvládli vše, co nás v nastávajícím čase čeká. Nezapomeňme, že naše tělo je nám velmi moudrým rádcem.

Publikováno: Meduňka 12/23, str. 42–43