Masarykova bábovka

Masarykova bábovka. Údajně ji pekla maminka našeho prvního prezidenta. Je poctivá, z másla a šlehačky, lískových ořechů a hořké čokolády. A ze šesti vajec!! Dopřála jsem si ji dnes upéct, soused mi donesl vajíčka od slepic, co je náš Eda vytrvale u plotu atakuje. A při pečení jsem si vzpomněla na babičku mojí kamarádky, kterou jsem dlouhá léta navštěvovala. Byla to výtečná hospodyňka, nejlepší švadlenka, kuchařka, a taky pekařka. Pekla famózní vánočky – spoustu Vánoc měla vánočka od ní u nás doma tradičně místo na štědrovečerním stole. Už je to pár let, co si ji peču sama. Moje přítelkyně odešla do nebe a já na ni často myslím. V pracovně mám vzrostlý fikus, který mi darovala v malém květináčku, sama jej vypěstovala z toho svého. Fikus je jedna z malá kytek, kterou jsem nezahubila. Fakt nejsem dobrá pěstitelka. Fíkus je životaschopný stejně, jako byla ona…
Když jsem dnes do těsta rozbíjela jedno vajíčko za druhým, myslela jsem na ni. Často jsme spolu probíraly recepty a jiná kuchyňská témata. A pamatuji se, jak jsem jí jednou na návštěvu přinesla ovocnou bublaninu. Byla z ní nadšená, jako vždycky chtěla znát recept a když jsem zmínila tři vejce, která do těsta přijdou, zalomila rukama:
“No to ne, Petro, to je moc! To je škoda, šetřete! Do těsta stačí úplně jedno. Jo to už musí být, abych dala dvě!!”, hřměla upřímně a já se smála.
Inu, nejsem prototyp hospodyňky, co pro pírko přes plot skočí.
Dnes jsem vrazila do těsta vajec šest a v duchu se omluvně usmívala směrem k ní…
Kéž byste ji mohla ochutnat, paní Mossigová… Lepší jsem vážně nejedla!
Možná jsem dnes tuhle výtečnou dobrotu pekla proto, abychom se spolu po čase zase potkaly…